Žena, která si svou mateřskou dovolenou “užívá” opravdu naplno a to hned třikrát.

Jste maminkou trojčátek, prozradíte nám jejich jména?

A- Jakub, B- Matyáš, C- Vojtěch

Kluci byli počati přirozenou cestou?

Kluci nebyli počati přirozenou cestou, ale pomocí IVF ( mimotělního oplodnění ). Trojčata jsou dvouvaječná, zaváděla se dvě vajíčka a jedno se rozdělilo, každý měl tedy svoji placentu, to je ta lepší varianta. Povedlo se na první pokus. Pokud jsou dva plody a mají společnou placentu, stává se, že jeden plod je dominantnější a bere si více a tím pádem je druhý oslabený a je tam i výraznější váhový rozdíl a těhotenství se někdy musí ukončit dříve z důvodu neprospívání jednoho z plodů.

Jaká byla vaše první reakce, když jste se dozvěděli, že čekáte trojčátka?

Přítel chvilku nemluvil, já jsem se ptala paní doktorky, zda opravdu ty tři flíčky, které vidím, jsou opravdu tři, a znamená to, že tedy čekáme trojčata, a pak jsem se asi jen smála.

Jak na tuto zprávu reagovalo okolí, rodina, přátelé?

Komu jsme ukázali obrázek z ultrazvuku, projevil samozřejmě radost, že čekáme „miminko“, ale nikdo více fotku nezkoumal víc. Až po našem upozornění, aby se zadívali lépe a případně počítali do tří, většinou přišel šok. Vtipný moment byl, když přítel poslal sms naší dětstké doktorce (je to naše kamarádka, byla v té době na dovolené v cizině), že čekáme trojčata. Android to přepsal na „čekáme rajčata“, nevšimla si toho a žádná reakce nebyla, takže jsme byli trochu zklamaní, že nereaguje. Až později jsme si to vysvětlili, že opravdu byla udivená, proč jí píšeme, že čekáme na nějaká rajčata.

Nechali jste si prozradit pohlaví miminek?

Nechali, napoprvé byl vidět pouze jeden chlapeček, podruhé už všichni, a nic se nezměnilo.

Podle čeho jste vybírali jména?

Počáteční písmena jsou podle toho, jak je pak doktor vyšetřoval v bříšku, A, B, C. Doteď mi není jasné, že se nespletl a vždy poznal, které je A, B, C. Vzali jsme si kalendář a četli, označili jména, které se nám líbí a potom proběhl výběr. Hlavní slovo jsem ale asi měla já.

Jaké bylo vaše těhotenství?

Proběhlo bez nevolností, omezení jsem neměla žádná, chodila jsem častěji na kontroly, každých čtrnáct dní. Musela jsem jíst vitamíny, ze začátku jsem měla křeče do lýtek. Chutě jsem měla ale opravdu různé. Mám hodně ráda sladké, čokolády, sušenky, buchty. V těhotenství jsem sladké vůbec nejedla, neměla jsem chuť, ale zato slané, maso, uzeniny a pomeranče, na těch jsem ujížděla hodně. Dělala jsem si srandu, že kluci budou oranžoví, až se narodí. Takže třeba vepřová konzerva (pozn.jedla jsem poprvé) s čerstvým chlebem a k tomu jahody, naprostá delikatesa. V noci pravidelné noční nájezdy na ledničku. Na dovolené v Českém Krumlově jsme hledali restauraci, kde budou mít vepřové výpečky. Přibrala jsem 23 kilo.

Jak probíhal samotný porod? Byl i tatínek u porodu?

Těhotenství s trojčaty se běžně ukončuje ve 37. týdnu, já jsem rodila ve 33. týdnu, plánovaně, císařským řezem. Přítel byl u porodu. Celkovou anestezii jsem neměla, takže jsem kluky viděla okamžitě, tak jsem si to i přála. Mohla jsem se jich dotknout, byly to vteřiny, pak kluky předali na neonatologii. Během minuty byli „venku“, pak doktor Korečko byl a je naprostý borec.

Jaké byly míry kluků, když se narodili?

Kubík 1870g, 44cm
Matyášek 2100g, 47cm
Vojtíšek 1760g, 43cm

Měla jste zpočátku někoho u sebe, kdo vám se syny pomáhal?

31.12.2015 nás pustili domů z nemocnice, kluci měli správné váhy a všechno bylo v pořádku. Rodiny s vícerčaty mají ze zákona nárok na pomoc v domácnosti. V šestinedělí jsem ale nikoho nechtěla pouštět k dětem, pomáhal mi přítel, rodiče, sestra s rodinou. Později jsem využila pomoci, ale moc mi to nevyhovovalo, tak jsem to zrušila. Až asi od dvou let kluků k nám pravidelně dochází jedna paní na třikrát dvě hodiny denně.

Kolik je vašim synům dnes?

Tři a půl roku.

Jak probíhá váš běžný den?

Kluci vstávají různě, od šesti do půl osmé, postupně přijdou do ložnice, mazlíme se, povídáme si, prohlížíme knížky. Někdy to válení trvá i hodinu. Jdu připravit snídani, to je trochu boj, moc se jim nechce, za pomoci výhružek se nasnídáme, hygiena, kluci si jdou hrát, poklidím po snídani, připravím svačinu na ven. Oblékneme se a vyrazíme do ZOO, nakoupit, do parku, různě podle počasí. Kolem jedenácté se vracíme, převlékneme, nachystám oběd, najíme se a kluci jdou kolem dvanácté spát, přečtu jim pohádku a počkám, až usnou. V čase, kdy spí, třeba uvařím, složím prádlo, připravím svačinu na odpoledne. V týdnu jsme bez tatínka, pracuje mimo bydliště, tak mě vystřídají rodiče, sestra. O víkendu jde ven tatínek dopoledne a já mezitím uklidím, uvařím, odpoledne jdeme společně. Kluci se budí ve dvě a kolem třetí vyrazíme ven. Vracíme se mezi šestou a sedmou, podle počasí a ročního období. Vykoupat, navečeřet, chvilku pohrát a kolem osmé jsou v posteli, řeknu několik pohádek, vystřídáme se s přítelem, ale s usínáním je to u nás na dlouho, usnou třeba až v deset. Večer jsou největší kámoši a dělají se největší lumpárny. Několikrát musíme zvýšit hlas a pak to dopadne tak, že si jdeme také lehnout, a oni pak usnou.

Dá se vůbec stihnout i něco jiného kromě dětí?

Moc ne, když potřebuji něco zařídit, kluky pohlídají rodiče. Na nákup nebo na úřad beru někdy i kluky. Když spí, snažím se vyřídit nějaké věci, ale oni už si začínají hrát spolu, takže stihnu něco zařídit třeba i během dne.

Zažíváte se syny nějaké vtipné okamžiky?

Kluci momentálně začínají hodně mluvit, rozmluvili se později až po třetím roce. Takže to teď je asi nejvtipnější, jak se snaží vše říct a vysvětlují, gesta, výrazy v obličeji. Třeba když vidí někoho s velkým břichem, tak na celou ulici či autobus kříčí „veký bicho, plno papá“. Vojtíšek se rád předvádí a když se kluci tomu smějí, tak neví, kdy přestat a dělá šaškárny, třeba koulí očima nebo chodí jako tučňák. Tak snad kluci mají smysl pro humor.

Jaký mají kluci mezi sebou vztah?

Kluci jsou na sebe hodně fixovaní, ale každý je povahově úplně jiný. Matyáš a Vojta jsou jednovaječní a Kubík je samostané vajíčko. Kluci se dokážou pokousat nebo poprat a za chvíli se objímají, lechtají se a jsou samá sranda. Když je třeba jeden nemocný a dva jsou venku, pořád se ptá, co dělají ti, co jsou venku, případně obráceně, a když přijdou domů, obejmou se a dají si pusu. A myslí vzájemně na sebe, když jsou třeba v obchodě a koupí si čokoládu, vezmou i tomu, co s nimi není a doma předají. Jsem zvědavá, jestli se něco mezi nimi změní, až půjdou v září do školky.

Plánujete ještě s manželem pořídit klukům třeba ségru?

Dělala jsem si srandu, že bych chtěla ještě jedno miminko, abych si ho užila. Ale pak by to byly třeba tři holky a to bych asi utekla.

Máte nějaký vzkaz pro maminky s vícerčaty?

Ať neodmítají jakoukoliv pomoc, ať zapojí celou rodinu, příbuzné, kamarádky, známé, ať se nevzdávají svých koníčků a udělají si čas pro sebe, přítele či manžela.

Ve zdraví vše přežít.

 

Sdílení: